Vývoj řeči, kdy k logopedovi

Vývoj řeči

Vývoj řeči probíhá ve stádiích, které se prolínají a vzájemně na sebe navazují. Vliv na správný řečový vývoj, rozvoj komunikace a správnou artikulaci má prostředí ve kterém dítě žije, jeho podnětná stimulace ( nutná je převaha zvukových vjemů nad zrakovými tj. čtení, poslech textu, básničky a písničky, ne náhrada televizí, počítačem a mobilním telefonem), špatný řečový vzor (vada řeči u rodiče ale i úmyslné „šišlání“ na dítě), intelekt dítěte, napodobovací schopnost, kvalita řečové a psychické stimulace (motivovat děti k řečové komunikaci ne komunikaci ukazováním).

Prvním projevem novorozence je křik, jde o hlasový reflex, reakce organismu na změnu prostředí. Asi od 6. týdne dostává křik citové zabarvení, vyjadřuje nespokojenost, teprve až od 2. měsíce začíná dítě vyjadřovat křikem spokojenost. V tomto období jde o stádium broukání, na ně navazuje období žvatlání, asi od 3. měsíce. Od 6-8. měsíce pozorujeme používání slabik, dítě začíná napodobovat hlásky mateřského jazyka, napodobuje především melodii a rytmus řeči. Toto období je velice důležitý diagnostický moment pro poznání sluchové vady u dítěte, neslyšící děti v tomto období postupně přestávají žvatlat a „utichají“. Okolo 10. měsíce nastupuje stádium rozumění řeči, dítě nechápe obsah slov, ale na základě slyšeného reaguje. Koncem prvního roku poslouchá již dítě jednoduché příkazy, pokyny.

Prvním skutečným verbálním projevem jsou slova, dítě je začíná užívat kolem 1. roku života. První jednotlivá slova splňují funkci vět a jejich používání může přetrvávat až do 2 let. Nadále je přítomno žvatlání dítěte, především při usínání. V období mezí 1,5-2 roky dítěte napodobuje dospělé, objevuje mluvení jako činnost, vznikají dvoj a více slovné věty. Velice důležité pro rozvoj slovní zásoby jsou 2 typy otázek a to kolem 1,5 roku otázka Co (Kdo) to je? a po 3 roce otázka Proč?
Dítě si pomocí těchto otázek a především odpovědí od ostatních rozvíjí slovní zásobu. Dítě začíná nejprve používat podstatná jména, později slovesa, objevují se citoslovce. Kolem 3. roku více užívá přídavná jména, zájmena, nejpozději začíná užívat číslovky, předložky, spojky. Po 4. roce by již dítě mělo užívat všechny tyto slovní druhy. Mezi 2-3 rokem začíná skloňovat, po 3. roce užívat jednotné a množné číslo. Kolem 4. roku se objevuje tvorba souvětí.

Dítě tvoří a užívá nejprve samohlásky a, e, i, o, u.
Do 3-4 let dítě v běžné řeči dále užívá hlásky p, b, m, v, t, d, n, ť, ď, ň, g, k, l.
Do 5 až 5,5 let rozvíjí hlásky f, v, j, h, ch, č, š, ž, následně až do 6,5 let přidá c, s, z, r.
Od 6,5 do 7 let se objevuje hláska ř a diferencuje se č, š, ž a c, s, z.

Kdy k logopedovi?

Všechny hlásky by mělo mít dítě vyvozené a užívat v běžné řeči do nástupu do ZŠ, tj. do šesti až sedmi let. V případě, že dítě ve věku 3 let stále nemluví nebo mluví „čínsky tj. má svůj vlastní slovník“, je nutné dítě odeslat k vyšetření na foniatrii a ke klinickému logopedovi, aby se našly příčiny, proč dítě nemluví nebo mluví špatně.
K logopedovi také patří děti, které mají bez ohledu na věk poruchu plynulosti řeči - koktavost a breptavost a děti s poruchou zvuku řeči – huhňavost.