Vývoj řeči, kdy k logopedovi

Vývoj řeči

Vývoj řeči probíhá ve stádiích, které se prolínají a vzájemně na sebe navazují. Vliv na správný řečový vývoj, rozvoj komunikace a správnou artikulaci má prostředí ve kterém dítě žije, jeho podnětná stimulace ( nutná je převaha zvukových vjemů nad zrakovými tj. čtení, poslech textu, básničky a písničky, ne náhrada televizí, počítačem a mobilním telefonem), špatný řečový vzor (vada řeči u rodiče ale i úmyslné „šišlání“ na dítě), intelekt dítěte, napodobovací schopnost, kvalita řečové a psychické stimulace (motivovat děti k řečové komunikaci ne komunikaci ukazováním).

Prvním projevem novorozence je křik, jde o hlasový reflex, reakce organismu na změnu prostředí. Asi od 6. týdne dostává křik citové zabarvení, vyjadřuje nespokojenost, teprve až od 2. měsíce začíná dítě vyjadřovat křikem spokojenost. V tomto období jde o stádium broukání, na ně navazuje období žvatlání, asi od 3. měsíce. Od 6-8. měsíce pozorujeme používání slabik, dítě začíná napodobovat hlásky mateřského jazyka, napodobuje především melodii a rytmus řeči. Toto období je velice důležitý diagnostický moment pro poznání sluchové vady u dítěte, neslyšící děti v tomto období postupně přestávají žvatlat a „utichají“. Okolo 10. měsíce nastupuje stádium rozumění řeči, dítě nechápe obsah slov, ale na základě slyšeného reaguje. Koncem prvního roku poslouchá již dítě jednoduché příkazy, pokyny.

Prvním skutečným verbálním projevem jsou slova, dítě je začíná užívat kolem 1. roku života. První jednotlivá slova splňují funkci vět a jejich používání může přetrvávat až do 2 let. Nadále je přítomno žvatlání dítěte, především při usínání. V období mezí 1,5-2 roky dítěte napodobuje dospělé, objevuje mluvení jako činnost, vznikají dvoj a více slovné věty. Velice důležité pro rozvoj slovní zásoby jsou 2 typy otázek a to kolem 1,5 roku otázka Co (Kdo) to je? a po 3. roce otázka Proč?
Dítě si pomocí těchto otázek a především odpovědí od ostatních rozvíjí slovní zásobu. Dítě začíná nejprve používat podstatná jména, později slovesa, objevují se citoslovce. Kolem 3. roku více užívá přídavná jména, zájmena, nejpozději začíná užívat číslovky, předložky, spojky. Po 4. roce by již dítě mělo užívat všechny tyto slovní druhy. Mezi 2.-3. rokem začíná skloňovat, po 3. roce užívat jednotné a množné číslo. Kolem 4. roku se objevuje tvorba souvětí.

Dítě tvoří a užívá nejprve samohlásky a, e, i, o, u.
Do 3-4 let dítě v běžné řeči dále užívá hlásky p, b, m, v, t, d, n, ť, ď, ň, g, k, l.
Do 5 až 5,5 let rozvíjí hlásky f, v, j, h, ch, č, š, ž, následně až do 6,5 let přidá c, s, z, r.
Od 6,5 do 7 let se objevuje hláska ř a diferencuje se č, š, ž a c, s, z.

Kdy k logopedovi a/nebo k foniatrovi?

Do péče logopeda / foniatra patří každé dítě, které má narušenou schopnost komunikace. Všechny hlásky by mělo mít dítě vyvozené a užívat v běžné řeči do nástupu do ZŠ, tj. do šesti až sedmi let. 

Mohou Vám pomoci informace uvedené níže.

1.-2. rok : nežvatlá, nereaguje na řeč a/nebo zvuky, nepoužívá gesta, nekontaktuje očima, nehraje si nebo si hraje zvláštně, nereaguje na jméno nebo instrukce, jsou minimální nebo žádné pokusy o komunikaci

2.-3. rok : beze slov, bez záměru komunikovat, minimální reakce na mluvený jazyk, nereaguje na instrukce, neopakuje, regrese nebo zastavení vývoje jazyka

3.-4. rok : délka promluvy je nejvýše dvouslovná, nemluví plynule, dítě nerozumí jednoduchým příkazům, blízcí příbuzní nemohou pochopit většinu toho, co dítě říká

4.-5. rok : délka promluvy čítá nejvýše tři slova, nevypráví, netvoří rozvité věty a souvětí, nemluví plynule, zaměňuje, vynechává, přehazuje hlásky/slabiky, špatné porozumění mluvenému jazyku, osoba která dátě nezná, nedokáže pochopit většinu toho, co dítě říká, blízcí příbuzní nemohou pochopit více než polovinu toho, co dítě říká, dítě je motoricky neobratné

od 5. roku výše : obtíže s vyprávěním a převyprávěním, obtíže v porozumění čteného a/nebo slyšeného, potíže se sledováním nebo zapamatováním si mluvených instrukcí, nedostatečné zapojení do reciproční konverzace

K logopedovi také patří děti, které mají bez ohledu na věk poruchu plynulosti řeči - koktavost a breptavost a děti s poruchou zvuku řeči – huhňavost.